Lexie

 

Ahoj, 

já se jmenuji Lexie, jsem border kolie a narodila jsem se 4.března 2008 mamince Káče a tatínkovi Narmovi  v Ohrazení nedaleko Budějc. Pořídili si mě společně moji noví páníčkové a jelikož ještě studují v Praze, jsem od mala velký cestovatel mezi Prahou a Budějcema, kde mam ještě k tomu domovy dva. Ale všechna místa jsem vzala za svůj pelíšek a nemám s tím problém. Vandrování a spaní v přírodě už mi taky není cizí. Jsem takový neúnavný černobílý drak, tak mi pobíhání po lese nedělá žádný problém. Obzvlášť, když si pak můžu večer zalézt do spacáku. Žádný andílek tedy nejsem, neustále se musím zaměstnávat, hlavně hryzáním všeho, co mam na dosah. A tak, aby panička vybyla energii mou i svou, začaly jsme chodit na tréninky agility a nyní i do psí školky, abych zvládla i nějakou tu poslušnost.

Tak uvidíme, co ze mě ještě bude...

 

... o pár měsíců později...

 

Už mi táhne na 9. měsíc. Páníčkové jsou už pár měsíců přes týden ve škole v Praze a já tam jezdím s nimi. Takže už nechodím do školky, ale o víkendech na agi a nově i na flyball ano. Už nejsem to štěňátko jako dřív, teď už umím pozlobit pekelně, když si usmyslím.. sundat lino, trochu omítky.. No jo, jsem prostě bordera a prý se tak do dvou let sklidním, jak paničku jiní páníčkové od borderek uklidňují...ale já vím své. Taky už se učím plno povelů a "triků" od základních jako jsou sedni, lehni, zůstaň, k noze, ke mně,.. po ty dogdancingový jako kolečko, okolo (paničky), kuk (vykouknu mezi paničky nohama), sudy, mrtvá, krok (slalom mezi nohama),...No a pak neustále piluji zóny na překážkách, které mě ale vůbec nebaví. Pořád musím stát a čekat a nechápu, když ostatní přes tu kladinu a áčko běhají. A na konec si panička objednala disky a prý budeme dělat i to dogfrisbee. Až se tedy panička naučí házet a já chytat.

 

... o půl roku později...

 

   Tak už je mi rok a čtvrt. Od posledního zápisu jsem o něco povyrostla, snad i trochu dospěla, ale jinak jsem stále stejně šílená bordera. Pokračujeme v tréninkách agility i flyballu a musím se pochválit... na flyball mam vážně talent. Už se umím otočit na boxu a vrátit zpět do dráhy a dokonce jsem už běhala proti psům a zvládla jsem to na jedničku. Rychlost mam neskutečnou, takže to vypadá, že mam nastartovanou nadějnou karieru. A to všechno i přesto, že jsem v zimě na flyball vůbec nechodila. Jediné, co musí panička ještě doladit, je můj odchyt. Nějak nechápu, proč tam všichni běhají jak šílení, když ten míček mam já. Takže se na ně chodím koukat a prý se jim tam motám..no já nevím , když to panička říká... A co se týká agi, tak tam dělám taky pokroky, ale při mé šílenosti to jde pomaleji. Už vím, co je to zóna, ale ty skočky..chjoo.. Čeká mě ale letní výcvikový tábor, tak uvidíme, co nám to s paničkou dá. Frisbee jsme se zatím s paničkou nevěnovaly.

 

... a o pár let jindy...

 

Už mi táhne na šestý rok. Ve flyballu jsem se opravdu našla. Nevynecháme žádný tuzemský závod. V loňském roce (2012) jsem dosáhla svého maxima, vlastně minima, a můj osobní rekord tak je 3,85s! A letos jsem si konečně zasloužila flyballový titul FLY17. Účastnila jsem se již dvou ME (Německo a Belgie), Dog olympic games (Itálie), i spousty rakouských závodů. S paničkou nás to baví a je to naší největší radostí. Občas si zajdeme zacvičit poslušnost a jinak si užíváme na různých procházkách, teď už společně s Jimem.